Potíže s omítkou

Velmi častou obavou je u použití popínavých rostlin na domech možnost poškození omítky nebo dokonce zdiva domu. Zde je nutno rozdělit, jakou popínavou rostlinu jsme hodlali použít . Pokud použijeme takový druh popínavé dřeviny , která potřebuje opěrnou konstrukci - tzn. pokud použijeme vzpěrnou, úponkatou nebo ovijivou popínavou rostlinu ( jako konstrukce mohou sloužit dřevěné mříže - treláže na zdi, lanka, vodicí latě atd) nikdy nemůže dojít k jakémukoli poškození fasády domu, protože popínavé rostliny tohoto druhu nehledají oporu přímo na zdi, ale na podpěrné konstrukci.
Pouze kořenující popínavé dřeviny mohou způsobit potíže, kterým se ale můžeme vyhnout. Břečťan  a popínavé hortenzie vytváří vzdušné kořínky podél svých výhonů, přísavník se zachytává přísavnými destičkami. Takovéto rostliny využívají k zachycení nerovnosti podložky, a nejsou tedy schopné zachytit se na zcela rovných površích, jako je například sklo.
Přísavné kořínky i destičky jsou po svém vytvoření inaktviní, jejich pomocí rostlina nepřijímá vodu ani živiny, jak se mnohdy mylně traduje. tyto kořínky ani destičky tedy nevysávají stěnu domu. Přísavné destičky vylučují po přichycení zvláštní sekret a vytváří trochu rostlinného pletiva, které zabezpečí pevné přichycení k podkladu. Po přichycení již tyto kořínky dále nerostou, a nepoškozují hladké porostlé stěny. Trvale tedy nedochází k vylučování jakýchkoli látek, a jsou tedy vyloučeny chemické procesy, které by mohli jako takové narušit celistvost omítky domu.
Vlhnutí fasády či samotných zdí domů se velmi často přičítá popínavým rostlinám. Ve skutečnosti však souvislý koberec popínavých rostlin chrání omítku před deštěm, voda po listech souměrně stéká dolů, aniž by smáčela samotnou omítku. Ve volném prostoru mezi stěnou domu a vrstvou listů popínavé rostliny je stále vzduchová mezera, která zabezpečí cirkulaci vzduchu a zabraňuje vlhnutí domu. Pokud přeci jen k vlhnutí dochází. obvykle to bývá způsobeno nekvalitní zemní izoalcí, poškozenou omítkou nebo samotným zdivem.
Římsy a okna by se neměly nechat zarůst, aby se zde na podzim nezachytávalo listí, a nevznikala tak vlhká místa z nasákavého materiálu organického původu. Totéž paltí samozřejmě na střechy s krytinou z pálených tašek nebo asfaltových šindelů, kde by jednotlivé výhony mohli tašky nadzvednout a tašky či šindel uvolnit.

Obecně lze konstatovat, e  z použití popínavých rostlin na zdech domů není třba mít obavy, nutné se nejdříve přesvědčit o neporušené a suché fasádě či zdi domu, a teprve pak sázet popínavé rostliny

Na fotografii vidíte tentýž domek, první fotka ukazuje detailně strukturu popínavé rostliny - v tomto případě přísavníku - bez listů v zimě, na spodní fotografii je pak podzimní červeno-zelené zabarvení přísavníku